05 August 2018

Liary - Sixth part - Voňavý sex

Související obrázek



Deníčku, jsem zase tady. Úplně vyřízená. Nebudeš tomu věřit, ale zase jsem potkala úchyla. Nevím, jestli na ně mám štěstí, ale přijde mi jako že se na mě lepí anebo já na ně.

Potkala jsem nádhernýho kluka, měl jen malou vadu. Hodně malou, která mě pokořila. Konečně jsem se dostala od tmavých očí, tmavých vlasů a opálené kůže k blonďákovi, ano, k blonďákovi!
Od čeho jsem se ovšem nedostala byla svalnatá postava. Nejen, že působil příjemným dojmem, tím jak mluvil, musel uklidnit naprosto všechny okolo sebe, ale byl i starostlivý, velmi přitažlivý a pořádně namakaný.
Viděli jsme se jednou, pak jsem už odjela z Prahy a doteď ho neviděla. Možná bych měla být ráda. Furt přijímám to, že každý máme nějakou úchylku, ale něco je na mě až moc.

Ten, kdo mě nezná, neví, že jsem příšerný úchyl na vůně a pachy. Pokud mi něco voní, například pánská vůně, dokáže mě naprosto vzrušit a pak už není těžké začít cokoli dělat, ovšem když mi něco nevoní a nebo doslova smrdí, je mi na zvracení a protože mám velmi dobrý dávicí reflex, zvracím.
Tohle je důležitou informací pro další pokračování, můj deníčku.

Sešli jsme se, už když jsme jeli skoro stejným vagonem jsem si říkala, že je něco divnýho. Normálně nepotkáte člověka ve vagonu vlaku, kam chcete nastoupit. Protože jsem zbabělec, utekla jsem do jiného a čekala až dojedeme až na zastávku metra Vyšehrad.
Vzala jsem si velký výstřih a sukni, abych zaujmula jen tím, jak budu vypadat. Nejen že se mi to nevyplatilo, protože v metru přede mnou stáli dva kluci zhruba v mém věku, kde nastala chvilka napětí a atmosféra se dala krájet. Jelikož jsem malinká a seděla jsem na sedačce, měla jsem jejich rozkroky přímo v úrovni mojí hlavy.  Byli tak blízko, že kdyby vlak jen malinko cuknul, zabořila bych se minimálně do jednoho rozkroku hlavou. Zároveň jsem cítila, že nejen napětí u mě stoupá, ale i u dvou mladíků, kteří mi scenovali během cesty výstřih. Nakonec jsem vyběhla z metra a narazila na svou večerní zábavu.

Prošli jsme se po okolí a potom odešli k němu domů. Abych pravdu řekla, tak milý kluk, který se na mě svýma obrovskýma očima díval, sledoval moje pohyby, žulil se jako sluníčko, to nepotkáte denně. No upřímně jsem tekla opět jako stará pračka, protože byl sladkej. A hádej co deníčku! Potřebovala jsem opraváře na mojí pračku!

Netrvalo dlouho a po malinkém oťukávání, pusinkování a hlazení došlo na sex. Ovšem, ne jen tak obyčejný sex. Už během ležení v posteli jsem si všimla jedné zvláštní věci. Měl u sebe dečku. Asi bych neměla žádné podezření, že u sebe má dečku, když nebylo extra teplo a mohl to mít jako náhradu za polštář, ale!!

Čichal k ní, jako kdyby ho povzbuzovala. Jako kdyby byla jeho doping, jako kdyby byla viagra, co ho nabudí na správnou strunu. Když si nenápadně hodil dečku pod hlavu, ucítila jsem nesnesitelný zápach. Úplně mi to připomnělo dětství. Počůraná deka od psa, kterou měl pradědeček. Upřímně jsem neměla ani slovo, co bych mu řekla. Bylo mi jen na zvracení. Viděla jsem, jak zabořím hlavu do záchodu a vyhodím tak všechno jídlo.

Během sexu si obmotal dečku okolo hlavy a čuchal ji. Bylo mi zle z toho, jak jsem se na něj dívala. Sál jí jako by byla prso jeho matky. Snažila jsem se soustředit na sex, ale nešlo to. Vůbec netuším, jestli věděl že ve mně je. V hlavě mi hrabala myšlenky ta dečka. Potom co mě přehodil na záda a vykřikl slova "UŽ BUDU!" jsem ležela na posteli s nepochopenými myšlenkami. Má rád starší osoby? Představoval si, že mi je sedmdesát, když mě v té tmě ani neviděl? Myslel si, že jsem nějaká babička? Snažila jsem si utřídit myšlenky co z dečky, která zaváněla starší osobou, ztuchlinou a psem vlastně miloval nejvíc.

Po sexu se otočil na bok, přitulil se k dečce a usnul. Dlouho mi to vrtalo v hlavě, nevěděla jsem co si o tom myslet. Co čekat nebo nečekat. A hlavně proč to dělal. Upřímně tohle byl můj nejzvláštnější sex, který jsem měla. Když nepočítám rádoby trojku. 

20 July 2018

Liary - Fifth part - Pochcaná a vojetá rohožka

Související obrázek

Po delší době jsem se konečně dostala k tobě, MILÝ DENÍČKU. Už jsem unavená a zapíšu si jen pár věcí, co jsem ti chtěla sdělit. Možná jsem na to raději chtěla zapomenout, ale co, minimálně se za pár let zasměju svojí hlouposti! Trojka! Konečně jsem jí zažila!

Začalo to mým milencem. Sama už nevím, kde jsem na takového fešáka natrefila. Vypracovaná postava, hnědé oči, hnědé vlasy. Nepřijde ti taky, že hledám furt takovejhle typ chlapů? Asi bych to měla obměnit! Věděla jsem, že to bude v posteli fungovat. Minimálně moje chemie jo. Sešli jsme se jednou, dvakrát...než se to stalo.

Byla jsem docela překvapená místem, ve kterém bydlel. Kromě obří televize tam byla snad všechna výbava po babičce a dědovi. Záchod skoro kadibouda, nábytek ze začátku minulého století. Všude ty strašný sošky, který za komoušů měl snad každej. Nikoho nesoudím podle majetku, ale překvapilo mě to. U kluka, co nosí značkové oblečení, chodí denně do posilovny, stará se o sebe, to je prostě šok. Možná to bylo jeho šukací doupě, co já vím.

Na první schůzce mi přišlo divný že hulí. Sice se zeptal, jestli je to ok, ale byla jsem v šoku. Sedíš si na gauči a najednou na tebe hukne, že si chce zahulit. Nečekala jsem, že se zhulí a pak bude chtít mazlení a sex. Už jsem od něj nečekala skoro žádnej výsledek a taky to byla pravda. Nestálo to úplně za to, ale moje chemie spojila i nemožný, že sem necejtila až takovej nepokoj a odpor k hadovi, kterej se opile stavil do pozoru, ale nešlo mu to.

Na třetí schůzku mi napsal, že je s kamarádem, ale že se chce vidět. Přemýšlela jsem, co mi tím chce naznačit. Blbka.
"Tak když už je tady, tak vyzkoušíme trojku ne?" s úsměvem dodal.
Jasně, protože jsem tekla jako pračka z obou těch dokonalých úsměvů a sladkých řečiček, řekla sem že mám strach, ale ničemu se nebráním.
Potom co jsme přijeli do šukacího doupěte se chlapci posilnili. Měla jsem vypít flašku rumu, kdybych věděla co mě čeká.

Začalo to líbáním. Něžným hlazením. Jelikož oba měli už v žíle, přišlo mi to o dost vtipnější. Myslím si, že oba byli pro sebe konkurenti, i přes to, že to byli nejlepší kamarádi. Cítila jsem jak soutěží, kdo zaujme víc, kdo mě vzruší víc. Když sem se chvilku líbala s jedním, druhý netrpělivě hladil stehno a důsledně sledoval všechno, co děláme. Těšil se a modlil se, aby na něj přišla řada.
Přišel osudný okamžik, ležím na zádech, jeden přejíždí po bocích a připravuje se na start. V hlavě mi běželo několik myšlenek, ale hlavní byla, ať se soustředím a neudělám něco špatně. Druhý si klekl k mojí hlavě ze strany a penisem přejížděl po rtech.

Nebudu lhát, musela bych mít asi vyšší dívčí, abych se soustředila na sání penisu a to, že druhý se snaží vnést slast do mého těla. Popravdě dámy, tohle vás ani porno nenaučí. Nezvládala jsem to, byla jsem rozhozená a bála jsem se toho, že jednoho z mých nových milenců kousnu. Nakonec oba pochopili, že bude lepší to změnit. Jeden z nich odešel a sedl si do křesla. Pozoroval nás. Ani nevím, jak jsem se cítila. Byla jsem rozrušená z toho, že na mě jeden civí a druhý je ve mně.

Potom co se jeden udělal, přišel na řadu druhý. Asi tím, že se zhulil jak bublifuk už použitelnost klesla. S těžkých výdechem se odvalil. Byla to trojka, ale ne pravá. Takže se nepočítá! Přišla jsem si jako rohožka, kterou právě vojel pes a pak se na ní vychcala kočka. Začala jsem v tu ránu litovat. I to, že oba byli sympatičtí a moc hezcí mi nezabránilo, abych doufala, že tuhle myšlenku někdy vytěsním.

05 May 2018

Liary - Fourth part - Horror story

Výsledek obrázku pro angry


Seznámila jsem se se Slovákem (ani už nevím, kde jsem ho vzala). Milý kluk. Rozhodl se, že pro mě přijede a uděláme si výlet - k němu domů. Ovšem já hloupá, jsem myslela a podle toho jaké místo napsal, jsem pochopila, že bydlí někde u Hradce - což jste pochopili, že byla lež!

Popravdě si nepamatuji ani značku auta, ale něco mi říká, že to byl bavorák - nemám paměť na to, kdo jaké auto vlastní. Cesta byla dlouhá. Směr Brno. Říkala jsem si, že je to asi ok, že to tak mělo být a pak někde sjedeme a pojedeme směr Hradec (sice divně, ale pojedeme). Hovňous. Slovenská republika.Sice je to bratrská republika, ale ne naše! Čelist mi spadla do klína a já nevěděla co dělat. Byla jsem v šoku. Bez jakékoli zprávy někomu ve svém okolí jsem zmizela za hranice ČESKA. No co, když už jsem tady, tak si to přeci náležitě užiju!

Bydlel sám, takže bylo příjemné, že jsme asi někdy okolo 7/8 večer přijeli, že jsem se nemusela seznamovat s jeho rodinou. Jediný, s kým jsem se seznámila byl jeho pejsek. Snažil se být milý. Nabídl mi jídlo, pití. Cítila jsem se v pohodě, uvolněně. Nechtěla jsem s ním spát, i on to věděl. Co se ovšem nestalo. To by si člověk nevymyslel ani v nejhorším možným stavu. Zrudla jsem a hluboko v prdeli se viděla.

Po filmu, který jsem si užila jsem poprosila mého slovenského kamaráda, aby mě hodil do Brna, odkud pojedu domů. Nenamítal nic, řekl, že je to ok a vyhodí mě tam. Mezitím jsem  si domluvila mezistopku u kamaráda v Brně, u kterého jsem přespala do dalšího dne a potom jela domů. Samozřejmě jsem neměla zabaleno nic sebou, jen to, co jsem měla na sobě a pár nezbytností, co jsem měla na cestu. Začala jsem si balit věci, které jsem měla rozházené po gauči  - ne, sex nebyl.

Seděla jsem na gauči a slyšela, že někdo zvoní. Abych nevypisovala neustále nějakým způsobem mladíka, pojmenujeme ho Adam. Adam otevřel dveře, slyšela jsem jak se zvýšený hlas roztříštil o zdi chodby a silnou ránu zaklapnutí dveří. Když jsem se zeptala, kdo to byl, řekl mi, jen že to byla jedna teta.

Asi mi v tu chvíli nijak nedošlo, že to nebyla JEHO TETA, ale nějaká slečna, která se snažila dostat do bytu. Několik minut byl slyšet zvonek v kuse. Pomalu jsem byla sbalená a připravená k odchodu. Když Adam otevřel dveře, protože zvonek neustal, mladá, asi dvaceti pěti letá slečna, vběhla dovnitř. Když uviděla mě, začala křičet, co si to dovoluju, jestli jsem s Adamem spala a že to nemyslíme vážně. Popravdě jsem čuměla víc na to, co se teď děje. Asi jsem se zarazila a chvilku snažila najít dech.

Když jsem se konečně dostala do stavu, kdy jsem se mohla nadechnout, odsekla jsem jen tak, že nic nebylo. Ovšem slečna, dejme tomu Adéla, měla jiný názor. Volala bratrovi (asi bratříčkova holčička) a začala nahlas křičet "No, hele on mi ty klíče nechce dát. Já sem mu říkala, že auto potřebujeme, ale on tady má nějakou holku. Jo! Nějakou holku tady má! Nějakou kurvu. A nechce mi dát klíče od auta!" chvilku si ještě povídala s bratrem a pak pověsila.
Sebrala klíče od auta a začala pohádka. Křičela jako kdyby jí trhali na kusy. Stála jsem zamražená do podlahy a sledovala Adélky výstup.
"Auto je moje, takže nikam nejedete. Pro mě přijede bratr, auto si beru. Auto není tvoje, takže je mi jedno, co budeš dělat."
 V tu chvíli jsem opařená zjistila, že auto, které měl Adam, je moje jediná cesta, jak se dostat zpět do ČESKA. Probudila jsem se z šoku a začala arogantním, ale lehce vystrašeným hlasem argumentovat.
"Potřebuju do Brna, pak se klidně sežerte, já potřebuju do Brna!!"
S hořkým úsměvem mi Adéla odpověděla. "To pro tebe někdo nemůže dojet?Já Vám auto rozhodně nepůjčím, takže je mi jedno, jak se dostaneš do Brna. Auto je moje, ne Adama!"
Krev se ve mě vařila a strach, že zůstanu někde za hranicemi se ve mně klopil. "Ne, já potřebuju do Brna, je mi jedno, jestli auto je tvoje, já chci do Brna!!"
"Promiň, za chvilku s bratrem odjedeme, takže auto rozhodně nebudeš mít."
Stála jsem opařená a koukala na Adama. Adam jen přihlížel na to, jak se hádáme s jeho (ex?) přítelkyní. Po chvilce asi polapil dech a chytl Adélu. Ta vběhla do obýváku a začala křičet. Mačkala klíče v ruce a říkala že je nepustí. Stála jsem v malé kuchyňce sama. Úplně zničená. Výlet mě stál tolik, zůstanu na Slovensku. Neměla jsem ani peníze sebou, protože jsem počítala, že nepůjdeme nikam. (Ano, měla jsem asi dvě stovky u sebe, ale to bylo asi max, co jsem u sebe měla.)

"Já si vezmu věci, který tady mám a jedu pryč. Bratr mi pro ně za chvilku přijde.Takže auto ti nedám. Ne, ne, neeeeeeeeeee." Ozval se křik, který mě zarazil. Už jí mučí? Neměla jsem ani chuť, koukat se, co se děje vedle.
Adam vyběhl z pokoje. Tlačil Adélu z bytu, nedala se a zapírala se. Sebrala jsem si věci a byla připravená k odchodu.
"Takže mě nikdo nevezme do Brna?!" už docela zoufale, ale stejně se špetkou naděje.
Adam mě chytl za ruku, vzal klíčky od bytu a šli jsme pryč. Nepochopila jsem to. Vyšli jsme z bytu. Viděli, jak Adéla chodí po pokoji a volá celá rozhořčená mnou.

Už jsem neměla sílu a chtěla jsem, abych byla v Brně, už v tom Brně!! Adam odemkl auto. Řekl mi, že si vzal druhé klíčky a odjeli jsme. Celou cestu do Brna mi zkoušel dávat návrhy. Byla jsem v šoku z toho, že na mě vyběhla očividně jeho stálá přítelkyně, o které jsem neměla ani ponětí, mu nestačilo. Vyprávěl mi příběh o tom, jak jí auto zaplatil, ukazoval doklady od auta, že je psané na něj. Oficiálně je to jeho, jenom ona ho dostala a splácí mu ho. Nevěděla jsem čemu věřit, ale byla jsem natolik unavená, že kdyby mi ukázal hovno na sedačce, rozesmála bych se hystericky.

Když pochopil, že další schůzka neproběhne, vzdal se veškeré snahy a pak už jen zjišťoval kdo jsem. V Brně jsem vystoupila (dojeli jsme asi v 11 večer) a šla se ubytovat ke kamarádovi.
Ani ne dva dny potom mi začala slečna psát. Vypisovala mi na Facebooku jestli jsme spolu s Adamem spali. Byla jsem už unavená z těch jejích otázek, že jsem odpovídala podle pravdy. Když mi po desáté napsala jestli jsme spolu spali, začala jsem lhát. Chtěla to slyšet. Otočila jsem to proti ní.

Nejen, že jsem napsala, že ano, ale že to bylo super a skončili jsme chvilku předtím než přišla. Na nějakou dobu dala pokoj. Ovšem, to nebyl konec. Začala mě po asi pár dnech odmlky zase obtěžovat. Byla jsem už dost unavená tím, co mi píše, že jsem chtěla dát blok. Ovšem když jsem dala blok, udělala si nový účet a psala dál.
Nakonec jsme si spolu zavolali po telefonu. Řekla jsem jí pravdu, že jsem s Adamem nespala a že už o nich od téhle doby nechci slyšet. Během hovoru jsem si vyslechla i to, jak si děsně vylévala srdíčko ohledně Adama. Fakt mě to nezajímalo, ale chtěla jsem bejt milá, takže jsem dělala děsně zaujatou. Poradila jsem jí, ať se na Adama vykašle a mě dá pokoj. Nakonec to udělala. Minimálně to, že mě přestala psát. Už nikdy nechci zažít to, co jsem zažila tehdy.

Liary - info

Související obrázek

Ahoj! :)
Jelikož jsem dostala pár dotazů ohledně nové série, kterou píšu na blog, chtěla bych říct jen pár informací.

To, co se v Liary dozvíte není 100% pravda. Hlavní dějové linky, jména, události, dny. To všechno může být fikce. Snažím se zapojovat i část pravdivých informací, ale ne vše je podle skutečnosti.
Berte prosím zřetel na to, že informace, které získáte nemusí být skutečné a nemusí se vůbec odehrávat v reálném světě.

Účelem Liary je vypustit spoustu slov a názorů, které mi v hlavě tkví, nebo myšlenek, které mě napadly. Obvykle jsou to příběhy s těžkým závěrem nebo něčím, co bych sama chtěla vyzkoušet.

DĚKUJI ZA POCHOPENÍ, 
Lady Moore ♥

26 April 2018

Liary - Third part

Související obrázek

Sedím za počítačem a prohlížím si statusy na Facebooku. Někdy se divím, kolik lidí dokáže žít jen přidáváním příspěvků na FB. Vyskočí mi okýnko. Jméno mi nic neříká, ale profilová fotka mi pomalu pomáhá rozeznat osobu.

"Ahoj Hani, jak se máš? Co nového? Co kluci?" Poslední měsíc to je asi třetí vzkaz, který mě dokázal dostat do rozpaků. Už ani nevím, kdo to je a hlavně, jak si na mě vzpomněl? Přemýšlím a brouzdám po profilu kluka, který mi právě napsal zprávu. Už vím. Fotky na profilu mi ukazují nespočet fotek s přítelkyní. Už vím! Vím! Koukám do informací - stav nezadaný. A sakra!

Nejen, že už není se slečnou, do které byl ještě před pár hodinami zamilovaný, ale už mi dokonce píše? Takže ta divoká nezkrotná láska, kterou cítil nejen v jeho srdci, mozku a kalhotech teď vymizela? Nemám přítele, popírám fakt, který se stal pravdou.

"Nechceš jít ven? Já jsem se dneska ráno rozešel se svojí holkou a tak bych pokecal." Ano, už několikrát jsem naletěla a šla ve smyslu utěšení a zlepšení nálady - všichni známe tyhle shitdays, kdy nechceme být osamotě, ale zároveň si přejeme, aby kolem nás nikdo nebyl.Vždycky to dopadlo stejně. Nejen, že jsme se řešili, jak byla jeho ex blbá a pitomá (jojo, proto s nima vždycky byli tak dlouho než jim to došlo - penis místo mozku), ale došli jsme i k tomu proč já jsem sama.

"A nechceš to náhodou změnit? Já jsem single, ty si single." Ne díky, budu raději single, než se teď nakrucovat před někým, kdo si mě nevážil natolik, že dal přednost jiné slečně přede mnou. A teď když zjistil, že s ním vyjebávala hodně a očividně i dobře, snaží se napravit chybu, kterou udělal.

"Ne díky" zní odpověď, kterou mu jako jedinou dám. Ještě před patnácti hodinami byl zabořený v klíně svojí bejvalky a teď se snaží, abych já ocenila jeho šarmantnost? Sakra cože? Děláš si srandu? Už je proto, že jsem ti předtím nebyla očividně dost dobrá mě nakrklo k tomu, aby sis uvědomil, že ke mně cesta rozhodně nevede. Jedině pokud nebudeš mít propíchané nohy hřeby, do stehen zasekaný ostnatý drát a ruce odseknuté až k předloktí. Ano, trochu morbidní, ale já bohužel nedokážu pochopit tu troufalost, vrátit se někam, kde jsem neskončil moc dobře.

Nepiš, neptej se, nezkoušej. Slova, který si zapamatuj. Co nejvíc shodí kluka před holkou je to, že po několika hodinách po rozchodu obepisuje holky, který by mu buď daly a nebo holky, u kterých si myslí, že má šanci. Žádná z nás nechce být nálepkou, izolepou nebo náplastí na špatném vztahu. A už vůbec nechceme vědět, že po rozchodu s námi se objeví další chudinka, která s radostí přijme místo partnerky. Nedělej nic, co z tebe udělá většího vola než opravdu si.

22 April 2018

Liary - Second part

Výsledek obrázku pro submission

První naštvaný zápis jsem přeškrtla velkým černým křížem. Asi jsem měla moc upito nebo jsem čekala, že zlost, kterou jsem cítila pálit mě v těle, bude během chvilky pryč. Nebyla.
Zase jsem se spálila natolik, že jsem zlostně proklínala myšlenky v mojí hlavě. Manipulace? Láska? Nebo jen tvrdý sex, který spojoval naše těla v jedno? Co byla všechno pravda a co byla jen lež?

Z šuplíků pod postelí se začínají vyhrabávat dávní milenci, kteří teď soupeří o mojí přízeň. Stojím o to? Stojím o to, aby každý strojeně ukazoval a dokazoval jen to nejlepší, aby zapůsobil a získal alespoň chvilku pro sebe?  Alespoň šanci, že člověk jako já - vnitřně na prach spálený - mu dá oporu a nabídne mu rámě, aby tíhu na jeho bedrech rozložil na dvě? Nebo si snad naivně myslí, že se vrátím?
S důvtipem se koukám zpátky, jak jsem věděla na jakou strunku zahrát, za jaký špagátek zatáhnout, aby přízeň byla moje. A teď? Stojím o to? Hledám vlastně něco, co mě bude naplňovat a dávat mi pocit sebejistoty a uklidnění? Je snad něco na světě, co nás může naplnit a nebo natolik uspokojit, aby jsme si konečně řekli Ano, tohle mě naplnilo a cítím se uspokojen?
Kraviny, píšu jen kraviny. Ptám se kusu papíru na odpovědi, na které sama neznám odpověď. Asi ani nikdy nebudu znát, jelikož se za nimi už nikdy neohlídnu. Je to strach a nebo jen sebezapření?
Zase si napsal. Odsekl si, když jsem byla milá. Sere se to a já to vím, jen ty sobecky uhýbáš a cukáš, protože víš, že už nic nezmůžeš. Práce je v kelu, nesnášíš jí, protože ti brání v seberealizaci. Utíkáš za hranice, aby si navštívil svojí rodinu a horlivě mi posíláš svoje fotky a píšeš jak ti chybím. Už se jen směju, protože ti nevěřím ani slovo.

Je to tím, že ti tvoje holka drží tvoje koule pevně v ruce nebo si opravdu tolik vyměknul? Nebyl si ani schopen říct, že slečnu máš. Chtěl si mi jí zapřít, ale já chytrá holka jsem měla štěstí a na Valentýna jsem tě viděla s tvojí holkou, jak se horlivě smějete spolu a zamilovaně si vyďobáváte mozky. Měla jsem tě tedy za většího frajírka, co alespoň ví, kam hlavu složit. Ale ty ani nevíš, kam toho ptáka strčit. STOP! Moc vína, moc mluvení. Konec srandy. Že miluješ, i nenávidíš. Že cítíš, ale zároveň nechceš cítit.

Nacvičil sis mě, abych za tebou poslušně naklusala. Za záminkou kávy a kvalitní konverzaci sis ještě představil i jiné věci, které sám o sobě moc dobře chceš a potřebuješ. Nejen, že jsem vždycky přišla jako beránek, ale zároveň jsem vždycky věděla, že si nechceš jen povídat. Při tvém pohledu kaštanových očí jsem si připadala jako nahá. Jako nahá sedící na tvojí sedačce s hrnkem kávy v ruce.

A pak to přišlo. Tlačil si, nevěřil si, chtěl si. Odmlouvat nebylo potřeba, protože jsem tekla na tvojí sedačce už jen z té myšlenky škádlení. Nejen že si provokoval, choval se jako malej kluk a ukazoval, že s mladou žabkou se dá všechno, ale ukazoval si svůj nadhled, dominantnost a moudrost. I když, o moudrosti by se dalo polemizovat, stačilo málo a moudrost sklouzla někam pár centimetrů pod pupík, kam se nahrnula vlastně všechna krev. Ano, do tvého banánu. Doteď se usmívám a cukají mi koutky, když si na to vzpomenu.
Promin,už sem to nemohl vydržet. Promin. Snad poslední slova, které jsi řekl. Pak jen chlad, lži a smutek. Sám si věděl, jak tyhle rozehrané karty skončí. Měl si je dopředu moc dobře napočítané. Já vím.

21 April 2018

Odlupovácí lak na nehty? Top nebo trop?




Ahoj!
Dalším článkem na blogu bude recenze laku na nehty - z postovnezdarma.cz. Odkaz na produkt - ZDE


Rozhodla jsem se vybrat si lak na nehty, protože jsem chtěla vyzkoušet množství způsobů jak si s nimi vyhrát. Za prvé jsem vždy chtěla vyzkoušet gel laky, ale zároveň se na internetu rozšířila verze laku, která  mi přišla lákavá. Pokud Vás přestane lak bavit, jednoduše ho sloupnete.

Tato verze laku mi přišla zajímavá, protože často se mi stává, že mě lak přestane bavit a nebo se někde malinko odchlípne.
Od She jsem si zamilovala lak na nehty, který vypadal zlatě s třpytky. Když jsem na výběru viděla přesně tento lak, řekla jsem si, že ho musím mít!



Lak normálně naaplikujete na nehty a jemně strhnete, pokud Vás přestane bavit.
Já jsem se rozhodla pod samotný lak dát ještě "podkladový lak", protože při představě, že si budu strhávat lak z nehtu vidím představu, že sebou vezme i kus nehtu (mám slabé nehty a dost se mi dvojí). Musím říct, že to byla ta lepší varianta, protože při odlupování jsem opravdu vzala celou část laku - nikde se mi nenatrhl, odlepil se jako celek. Na fotce vidíte, že zbylo trochu laku na kraji nehtu, skoro až v nehtové kůžičce, což mi přišlo jako dobrý výkon - čekala jsem, že se lak roztrhá na více částí. Ještě abych dodala - laku jsem aplikovala jen jednu vrstvu, takže na nehtu byl podklad a samotný lak.



Jediné co mi přišlo hodně nepříjemné bylo to, že mi lak na nehtech vydržel necelých pár hodin. Za mě je to věc, kterou asi nepotřebuji a trochu mě zklamala. Pokud děláte nějaké normální činnosti jako úklid, mytí nádobí a podobně, je hoooodně pravděpodobné, že vám také lak vydrží chvilku. Já jsem si nehty nalakovala na jednu akci v hospodě, kde jsem byla za barem.  Během několika hodin jsem měla nehty odloupané, což mě zarazilo, protože to nevypadalo zrovna vzhledně.

Je pravda, že mě laky na nehty dlouho nevydrží, bohužel. Maximálně den, takže pokud bych měla čekat něco více od tohoto, tak rozhodně jsem to nedostala. Ale jinak na vyblbnutí ok.

Můj verdikt zní asi takto. Za mě tento lak ne. V případě, pokud by ste aplikovali další vrstvu na tento lak, už by neměl stoprocentní vlastnost toho, že si ho můžete sloupnout kdykoli. Pokud chcete lak vytáhnout jen na nějakou událost, asi bych v tom neviděla problém - například na večer do divadla, na zábavu. Ale pokud očekáváte, že vydrží několik dnů, tak ne.