LIARY - SEVENTH PART - SKORO JAKO ZNÁSILNĚNÍ
Měla jsem na seznamce inzerát. I přesto že jsem neměla na profilu fotku se mi ozvalo nespočet mužů. Mezi nimi byl i Pavel. Tedy, pojmenujeme si ho Pavel, pravé jméno už upřímně nevím. Napsal mi že hledá ženu. Ovšem podmínky byly dost striktní. Hledal svojí druhou ruku do firmy, slečnu co bude jezdit s ním na konference nebo pracovní schůzky- proto hledal i slečnu s dobrou schopností jazyků (hej ano, teď si říkáš že mě bude chtít voject, ale k tomu se dostaneme), která ho bude všude doprovázet a bude jeho asistentkou. Řekla jsem si proč ne.
Domluvili jsme si schůzku. Přijel a nabral mě v menší vesničce, kam jsem dojela autem. Nastoupila jsem do auta. Jo, zapomněla jsem říct, že byl starší, jakože o dost. Ale lákají mě starší muži, takže jsem si řekla že nejsem proti. Ze začátku byla konverzace docela na bodu mrazu. Ani jeden jsme netušili co říkat. Ve mě se začali honit emoce a zvláštní pocity. Asi nejhorší znamení bylo, že zastavil v kopci přímo pod horizontem a chtěl začít couvat. Upřímně, nevím kdy tenhle frajer dělal autoškolu, ale myslím že nikoho by takhle debilní nápad nenapadl. Kousek za námi jel motorkář, který když projížděl vedle nás, klepal si na helmu - no jasně, my dementi byli v kopci a připravovali se na couvání. Začala jsem škemrat, aby sjel až dolů z kopce a potom se dole otočil. Naštěstí tak učinil, můj život byl zachráněn - na chvilku.
Zastavil na louce a prohodil "vtipnou hlášku" ve stylu "Tak co, rozdáme si to?". V tu chvíli mi nebylo ani do smíchu, ačkoli vím, že bych normálně hodila nějakou sarkastickou hlášku. Neustále jsem se dostávala z šoku. Když viděl můj skrčený obličej a zároveň vyděšený výraz, už nezkoušel takové vtipkování.
Asi to bylo znamení, na které jsem čekala. Řekla jsem mu, že chemie mezi mnou a jím úplně nepřeskočila natolik, abych s ním byla schopná trávit čas 24/7. Ano, řekla jsem to asi po půl hodině co jsme seděli v autě. Logicky tohle nepoznáte hned, ale po tom co jsem viděla jsem už měla strach. Neviděla jsem větší zlost v člověku jako právě teď.
Začal nadávat, že kvůli mě jel takovou dálku a já jsem ho po chvilce odpálkovala -a kdo by taky ne. Mával rukama a stěžoval si. Potom mě chytl za tvář a snažil se mě líbat. Upřímně se mi trochu navalilo a možná jsem si trochu ublinkla. Vysmekla jsem se mu a řekla že bude lepší když pojedeme. "Zapalím si, neva? Pak tě odvedu zpátky." Bylo mi to docela jedno, tak jsem řekla, že mi to nevadí.
Dalších dvacet minut jsem poslouchala historii jeho firmy a informace o jeho životě. "Pojď, zkusíme to." Snažila jsem se nacpat co nejvíc na dveře aby dostatečně pochopil, že ne. Ovšem asi to bylo málo. Ruku tvrdě zarazil mezi nohy. Neměla jsem asi ani odvahu se nějak bránit, bála jsem se co se bude dít. Rukou sjel do legín a začal dráždit klitoris. Hej, ale deníčku, on ho nedráždil, on ho rval. Nepřišlo mi to úplně normální a snažila jsem se vykroutit. Chytl mě za ruku a řekl ať si na něj sednu. Bránila jsem se, ale jeho to vyloženě netankovalo.
Furt jsem seděla na sedačce spolujezdce, kdy zarazil prsty hluboko. Na sucho. Bez zábran. Mezi nohy. Zasténala jsem bolestí. Když jsem se snažila vysmyknout, chytil mi legíny. Jenže jak jsem se od něj chtěla dostat, roztrhl mi kalhotky. V tu chvíli mě popadla zlost. Strach se změnil na zlost, velkou, obří, enormní. Začala jsem nadávat. Je mi jasné, že ze mě nešel respekt, ale alespoň se v tu chvíli zastavil.
"Promin, odpusť mi to, já ti je zaplatím neboj. Pojď si na mě sednout, nebudu tě zlobit. Jen si na mě sedni."
Ani nevím proč jsem to udělala, ale sedla jsem si mu na klín. Jelikož je u řidiče málo místa, pobídla jsem ho, že si sednu zpět na sedadlo, aby se nám lépe povídalo. Řekl že ne, že mě chce mít na klíně. Tak jsem ho pobídla, že si sedneme do zadu a popovídáme si. V ten moment, kdy jsem dokončila větu se začal ošívat jako kdybych ho mučila. Chvilku jsme se dohadovali a potom jsem si sedla na sedačku spolujezdce.
V tu chvíli jsem už byla hodně vytočená a bez nálady. Neměla jsem chuť ani náladu trávit s tímto člověkem další čas. "Jsem ochrnutej, od pasu dolů, proto jsem nemohl jít s tebou do zadu."
Nevěděla jsem jestli mě dostala ještě více zlost nebo něco jiného, ale jediné co jsem chtěla bylo to, abych se dostala domů. Chvilku na to mě odvezl. Lituju tohohle setkání nejvíce v životě.
Komentáře
Okomentovat