14 March 2016

Chci bohatého muže! PS: Jsem svobodná


Ahoj,
tak jsem se konečně opět dala do psaní. Možná ani nevím proč ho píšu. Ne, už vím. Jednou, jak je to mým zvykem, jsem zabrousila na lide diskuzi a byla tam jedna taková zajímavá. Přesněji řečeno "Chci bohatého chlapa" , tak mě napadlo něco málo o tom napsat.
Už v osmé třídě základky do nás prali otázky typu "Co chcete dělat v budoucnosti za povolání?" a nebo taky "V tomto školním roce si vyberete jedno povolání, které vás zajímá a budete o něm dělat po celý školní rok referáty, prezentace a jiné dokumenty.". Ano, možná to mělo něco do sebe, ale kdo si sakra myslí že jsme? Co si dítě v (cca) 14 letech může vybírat za povolání? A co si myslí že si kdo vybere? To je jako hodit si kostkou a čekat až padne šestka.
O devítce ani nemluvit. Závidím lidem co ví, co chcou v budoucnu dělat za povolání.

Někdy je to i výběr na slepo nebo losování se svázanýma rukama.

Asi ano, mělo to něco kladného, ale myslím si, že to všechno jsou stejně jen "dětské sny". Já si vysnila být psychologem. Prakticky nic mi nevyšlo, školu dělám s úplně jiným zaměřením, ale furt sním. Je pravda, že pokud se začnu učit, šance tu je, ale nevím jestli na to ještě mám. No, abych se dostala k tématu.
Plno dívek, kromě mě, často sní o tom, vdát se za bohatého muže, který bude pracovat na vysoké úrovni a ona se bude válet doma s dětmi, třemi služkami ve vile, která má na velké zahradě bazén a výhled na rozkvetlou louku.

Ehm ehm, jsi tu ještě? Ne, teď vážně! Co z toho budete mít? Ano, sice Vám všem přeju bohatství, slávu a já nevím co ještě, ale k čemu tohle?

Ano, jsem normální člověk, ale mě stačí být pár dnů bez lidí a myslím si, že brzy skočím z mostu, protože sedět doma zavřená, ano, sice si užívat zábavu, ale prostě. Nejde jen tak se odsunout od lidí. Jasně, že bohatí lidé se neschovávají doma ve sklepě, ale i tak.
Půlku prázdnin jsem propracovala a dopředu jsem věděla, že budu celý srpen doma. Ano, šla jsem sem tam s někým ven, ale pocit, že pudu do práce, nebudu doma a budu mezi lidma, který jsou na mě hodní a baví mě se s nima bavit, to je pocit k nezaplacení. Bohužel si to jen někteří neuvědomují a úspěšně se schovávají doma..
Obzvlášť mě někdy dostavají páry, ve kterém je osmdesátiletý pán a dvacetiletá dívka. O co té dívce asi jde. Pokud je pán značně zaopatřený, je mi jasné, že v tomto případě určitě půjde o pravou lásku, i když bych se třeba divila :).
Ani nevím co jsem tímto článkem chtěla říct. Možná jen to, že budu raději pracovat, být třeba i svým vlastním pánem, ale pracovat a užívat si kontaktu s lidmi než se doma zabednit a vykrádat pomalu ledničku...Jen můj názor.

No comments:

Post a Comment